Vysokoškolské studium není procházka růžovým sadem ani nekonečný mejdan, jak by se na první pohled mohlo zdát. Studenti často bojují s velkým tlakem a stresem ze zkoušek a testů.

A protože stres negativně ovlivňuje kognitivní funkce, jako jsou pozornost, paměť, myšlení, chápání a řešení problémů, nejsou tak výkonní, jak by chtěli. Dostávají se tak do bludného kruhu, z kterého se mnozí snaží uniknout braním různých léků - nabuzujících, uklidňujících i antidepresiv. Znáte to také?

Přitom podle vědců fyziologie z výzkumného centra z Keraly, by stačilo rozmístit na univerzitách a kampusech houpačky, houpací sítě či závěsné sedačky, a umožnit studentům v nich trávit pauzy mezi přednáškami a volný čas.

Houpání dokáže snížit míru stresu i úzkosti

Na základě studie, kterou provedli v Kerale, dokáže totiž pravidelná stimulace rovnovážného centra pomocí houpání zmírnit stres i úzkosti a zlepšit fyziologické i kognitivní funkce.

Studenti, kteří se ve volném čase houpali, vykazovali oproti kontrolní skupině lepší verbální i prostorovou paměť, během dne byli méně ospalí, měli hlubší spánek a tím pádem i vyšší kvalitu života – fyzického, psychického i sociálního.

Také jejich kardiorespirační a hematologické parametry (krevní tlak, tepová a dechová frekvence, srážlivost krve apod.) dosahovaly lepších hodnot než u kontrolní skupiny. K výraznému zvýšení došlo většinou po 14 až 28 dnech měření.

Odpolední šlofíček zvyšuje paměť i kapacitu přijímat nové informace

Pro umístění houpacích sítí či závěsných sedaček v areálu škol jsou i vědci z kalifornské university v Berkeley. Ti zjistili, že studenti, kteří si během dne zdřímli, si v podvečerních paměťových testech vedli výrazně lépe, a to až o 40 procent.

Jak je to možné? Podle výzkumníků je to tím, že mozek během spánku třídí a přesouvá informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti, tedy z hipokampusu do prefrontálního kortexu.

Je to, jakoby se vaše e-mailová schránka v hlavě přeplnila, a dokud ji spánkem nevyčistíte, nemůžete přijímat další zprávy.

Obnova naší paměťové kapacity podle vědců probíhá v době mezi hlubokým spánkem a snovým stavem známým jako Rapid Eye Movement (REM). „Nedovedu si představit, že by nás matka příroda nechala přecházet z jedné fáze spánku do druhé, kdyby k tomu neměla pádný důvod,“ komentuje zjištění vedoucí studie a psycholog Matthew Walker.

Naopak, výzkum ukázal, že čím méně spíme, tím je naše mysl pomalejší. Je to způsobené tím, že se některé části mozku při nedostatku spánku samy vypínají. Natahovat biflování pozdě do noci a studovat na úkor odpočinku se vám tedy opravdu nevyplatí.

Mozek během spánku také opravuje chyby způsobené delším bděním, a na neuro-kognitivní úrovni nás posunuje dál, než jsme byli předtím.

Hamaky pomáhají navazovat nová přátelství

Houpací sítě či závěsné sedačky umístěné v parku u školy nebo přímo v prostorách univerzit mohou studentům pomoc nejen se studiem, ale i s navazováním a upevňováním přátelství s novými spolužáky. Vytvářejí totiž pohodovou atmosféru, ke které se každý rád připojí.